Konečně pro mě praskla ta bublina okolo Justina Biebera a já zjistila, že minimálně tahle písnička vlastně není vůbec špatná a že on je nejenom hezkej, ale i prachatej. Nevím, co proti němu lidi mají. Už ani nezpívá tím kastrátským hlasem, tak co?

Okej, už jsem se naučila. Haters gonna hate. Věta, kterou každý omluví všecko.

Kurde, Changmin je tu tak fufatý!

Jsem si jistá, že vzhledem k počtu Cassies na celém světe (jejichž základna je tak široká, že si zasloužila místo v Guinessově knize rekordů jako "Největší fanclub na světě") nejsem jediná, komu se tahle písnička dostala pod kůži. Lalalalala.

Mmmmmm, kolik dobré korejské hudby ještě objevím? Je tolik písniček a skupin, které zbývají a které by se mi mohly tak neodbytně zarýt do mozku jako jejich předchůdci!~

Už jsem si zvykla na to, že jakmile o něčem prohlásím, že to nemám ráda, nelíbí se mi to a ani nikdy líbit nebude, začne mě to cosi přesvědčovat o opaku. Taky jsem říkala, že se mi hudební styl DBSK/TVXQ nelíbí (Kromě Love in the Ice, that's simply amazing :3 ale tu mám spjatou s hetalijským videem, kdy jsem jí slyšela poprvé a kdy jsem o existenci k-popu měla jen slabé povědomí a nemyslela jsem si, že si kdy to povědomí rozšířím. Jo a taky je v japonštině, takže jsem oprávněně DBSK zařadila k japonským skupinám. Ono je to teoreticky vlastně jedno, Asiat jako Asiat. Aspoň do toho kontinentu jsem se trefila a to se počítá. But then... the destiny striked again!). A teď jsem si k tomu našla cestu. Doufám, že ke svému už tak náročnému výčtu fanklubů (Nějak mě to fanouškovství chytlo! Díky tomu teď můžu plně porozumět fanouškovskému cítění v zeměplošských Nevídaných akademicích! Božská knížka.) - B2uty, ELF, VIP, BlackJack, Shawol - nepřidám i Cassiopeiu. To už by bylo moc náročné ukočírovat. Už tak mám problém s tím, že v mé Top 3 boybands mám skupiny čtyři . (Taky byste chtěli takové problémy? Víte, co si můžete. Leda tak nakašlat! Checht.)

K-pop ovládá můj život a NEMŮŽU SI STĚŽOVAT! XD Navíc mám takový pocit, že je má momentální přítomnost díky Koreji i o něco pestřejší, veselejší a nejsem tak vyřazená z normálního života. Mám sice svojí davovou vyjímečnost (která je pro mě jen o něco míň důležitější než vzduch, voda a jídlo), ale už se na mě lidi nemusí dívat skrz prsty, protože nepoužívám oplzlé yaoi narážky, abych se od té mnohočetné lidské hmoty oddělila. Ooooo, viva la k-pop! Yay! :3

Ale nechci tu tím naznačovat, že jsem se do celého otaku světa zapletla jenom kvůli pocitu extravagance, to ne. Tak to vůbec nebylo. Já vlastně dřív ani nechtěla být divná. Prostě to tak bylo. Možná proto, že jsem měla v hlavě o polovinu víc vědomostí než moji spolužáci na základní škole, možná proto, že jsem do první třídy šla s tím, že umím číst, psát a počítat základní věci (za což ovšem nemohla nějaká má utajovaná genialita, ale jenom to, že moje starší sestra si strašně ráda hrála na školu a byla vždycky paní učitelka a já žákyně, takže mě bezpečně připravila na první tři roky školního života). A nebo kvůli tomu, že v době, kdy moji spolužáci považovali první díl Harryho Pottera za nepřekonatelnou bichli, na kterou potřebovali dlouhé měsíce, jsem já četla nejznámější díla Shakespeara a dávala jsem je za jeden dva dny? No to je jedno. Každopádně to byly super časy, kdy jsem sice byla vyřazená z komunity dětí (která mi nadělovala akorát mírné formy slovní šikany (to mě naučilo se rozbrečet na povel, protože to jediné na ně platilo - áách, teď už bych k tomu potřebovala cibuli nebo pořádnou noční plačtivou depku) a přezdívku typu "šprtka", "špekáček" atd. -- ovšem, když něco potřebovali, tak za mnou prosebně přilezli a já blbá jim všechno dala opsat a poradila bez nároku na odměnu! tsssss), ale aspoň jsem trpěla tím skvělým pocitem, že jsem Einstein dnešního světa. I když, nebyla jsem tak úplně vyřazená - někdy v třetí čtvrté třídě jsem zjistila, že když sem tam někdy někoho taky zešikanuju, získám respekt třídní tyranské elity a následně jsem se s nima spřátelila natolik, že jsem ani nechtěla v pětce odejít. Ó díky ti ty nahoře, že jsi nedopustil mojí degradaci a dotlačil jsi mě k přechodu na gymplu. Děkuji ti z celého srdce! Vzdávám ti hold, kdykoliv se setkám se svým bývalým spolužákem, který z toho ústavu neuprchl.
A ano, pak došlo k tomu slavnému rozbití mého namyšleného světa a přesvědčení "já jsem ta nejchytřejší na světě". To sklo popraskalo už v době, kdy jsem na příjmačkách byla jenom druhá a úplně prasklo v primě, kdy jsem ze samých jedniček spadla na dvojky a trojky. Takže jsem momentálně zakotvila na názoru, že jsem úplně blbá, jenom mě hodná matka příroda nechtěla tak trápit a nadělila mi dobrou paměť.

Ale co jsem to vlastně chtěla říct... někdy se sama zamotám do mého doplňkového okecávání.

Jo, už vím.

Takže - nikdy jsem nechtěla moc vyčnívat, dokonce jsem se i jaksi snažila o socializaci! Ovšem pak jsem objevila Naruta a spadla do kouzelného světa anime, mangy a čupr-šupr internetových lidičíček, mucq (neodolala jsem té ironii). A nějak se mi v té divnosti zalíbilo. Upřímně, bylo to lepší než se snažit vyřešit reálné problémy a najít si cestu k těm divným lidem v mé třídě, kde jsem nebyla velká hvězda a kde jsem se cítila jako větší cizinec než támhle někde ve Španělsku. Tam na mě aspoň nekoukali jak na vyšinutýho dementa.

Teď už jsem si ale tu práci dala a zjistila jsem, že jsem se dostala do jedné z těch nejlepších tříd, jaké jsou pro otaku na výběr. Lepší už by byla jenom třída se skupinkou animefilů. Moje třída je totiž poměrně hodně tolerantní ke všemu, pokud nemáte snahu jim to cpát, což byl základní kámen našeho nedorozumění na začátku. Já jsem totiž ten typ velmi sdílného člověka, kterého když něco nadchne nebo se mu něco tomineuvěříšcosestalo! stane, tak by to nejradši vykvákal celému světu (ale pořád jsem umírněnější verze mé sestry - v jejím nejhvěznějším období půlka vesnice věděla i o tom, kdy jsme byli na záchodě a jak dlouho jsem tam byli... moje sestra = největší sdíleč dat v ČR). To je ostatně důvod, proč jsem stále aktivní na internetu a proč jsem začala blekotat každodenní blbiny z mého života tady na webu, když jsem sem dřív dávala příspěvek jednou za měsíc. Prostě to potřebuju někde ventilovat. A pak jsme všichni spokojení. Moje třída je spokojená, protože jim necpu prapodivné zženštilé týpky, co zpívají v ťing-ťong jazyce a nevykládám, co se stalo v tomhle díle tadytoho drama (to jsem jim teda nikdy necpala, dřív to byly jiné věci XD). A já jsem spokojená, protože na mě už nikdo blbě nečumí, mají mě v rámci mezí rádi a nemusím poslouchat blbí řeči. Dobře, musím, ale jen velmi omezeně.
Takže teď si klidně hovím jako neutrální Švýcarsko, což se ukázalo jako dobré hnedle nedávno. Po dlouhé době klidu v naší třídě - já si říkala, že je klid nějak dlouho! - se totiž trošku rozbouřily vody a já vyjímečně nestála na jedné z rozhádaných stran, ale plavila se na mírovém člunu veprostřed a mluvili se mnou všichni. Při písemkách je to výhodné, vážně!

Jak mi dnes rozvážně sdělil taťka (když jsme měli právě debatu o zázracích a překvapeních soužití s lidmi) -> Když se chce a ten druhý není úplný blbec... tak se to dá.

A když dokončím svojí velkolepou myšlenku a přestanu okecávat, tak jsem jako tím vším chtěla říct, že se ta divnost a extravagantnost stala takovou součástí mé nátury a já jí prostě potřebuju. Je to taková hihihihi droga. Odlišíte se od bezejmenné lidské masy a můžete volně roztáhnout křídl- ano, kecám, pokud jste umírnění jako já, tak si ty křídla leda protáhnete, protože pořád jsou okolo vás omezení-stěny, které vám nedovolí se rozletět. Ale čert to vem, i tak máte pořád možnost říkat věci, co obvykle lidi neříkají a dělat věci, které nejsou zrovna na seznamu nejnormálnějších činností. A to se vyplatí. Aspoň mě.
Miluju svojí falešnou originalitu. Falešnou proto, jelikož být originální je vlastně strašně neoriginální, protože v poslední době se o to snaží až příliš velké procento lidí.

Ne, vážně mi nic není. Jenom mám rozečtenou Zeměplochu a ta mě vždycky rozmluví, protože tam všichni mají tak dlouhé vzletné řeči a rozkošné myšlenkové pochody! XD
A taky mám nový kabát. Yay! První, který jsem si koupila čistě já, jinak jsem dva podědila (a v tom jednom, který je černý a až na zem, vypadám jako těžká gotička, lol). Takže teď už zbývají jako přání ty tři díly Zeměplochy (hodlám si rozšiřovat knihovničku - zatím vlastním jen Zajímavé časy a zeměploší Portfolio) a vhodné boty na podpatku. Ách, nejsem zas až tak náročná, ne?




Awesomní pan Sráč Sráž, alias Mr. Nutt v originále. Ooo, kakój krasívij malčik! Nebo spíš úžasný charakter. Zamilovala jsem si ho hned na prvních stránkách.

Velká škoda, že tahle písnička není delší. Je boží!

Sherlock je prostě božská písnička. Ten jejich tanec nevyjímaje, naprosto úžasná choreografie. To těšení se stálo za to, i když na první poslech jsem zas až tak nadšená nebyla. Ale napodruhé je stejně všechno lepší
I když Taemin-min vypadá trochu pofidérně, ty dlouhý vlasy mu nesluší tolik jako v Luciferovi. Ale Onew! Ah!

...stala jsem se totiž milovníkem fufatých videoklipů! >3





Čert vem, že jsem po ASku měla na Hello vyloženou alergii a celý SHINee jsem taky moc nemusela. Jo, Korejci prostě ví jak na mě

Je to tak sladké, že mi to pomáhá v mé dietě a už netrpím chutí na sušenky! XD

omgggggggtojetakúžasnéadokonalé,ženemámsakraslov ;_;


Ten, kdo přišel s touhle rockovou verzí je génius! Jejich nejtvrdší počin od dob Don't Dona *zamáčkne slzu* I'm sooooo proud to be and E.L.F! A chtěla bych to slyšet naživo :3 Aaah, jeden koncert v Německu/Polsku, prosím~

musela jsem to ze sebe dostat 8D

Nevím jestli je to tím, že jsem přešla na poněkud normálně vypadající Korejce nebo se fakt něco změnilo, ale ten j-rockový visual-kei vzhled mi připadá čím dál tím víc divnější.
Ovšem písničky jsou stále ňuňuňu 83 Jednou z hlavních zásluh na tom má fakt, že Japonci maj takový... hebký hlasy nebo jak to říct XD sametový. Moje nejdokonalejší hlasová trojka se sestává z Kamija (Versaillles), Shou-a (Alice Nine) a Gackta. Ale tenhle zpěvák (↓) z BORN (jež slyším prvně) zní též velmi dobře.




A to jsem se jen tak náhodou poflakovala po fb a vyskočilo na mě několik j-rock videí (ach ty skupiny). Klikla jsem na dvě a obě dvě se mi líbí, jaké to štěstí XD


mimochodem, co se týče nejlepších korejských hlasů pro mě, tak je to čtveřice Yesung (Super Junior), Gikwang (Beast), Daesung (Big Bang) a Seung Gi

Už brzo bych to tu měla oživit recenzí... jestli teda neumřu na nosebleed během koukání na tohohle týpka 8D No řekněte, nemá naprosto úžasný úsměv?

Už dva týdny si říkám, že by bylo dobrý vložit sem nějaký nový článek, který by se ale netýkal SuJu. I'm little obsessed with them. Ok, poslední týden trochu víc. Už totiž nebazíruju jen na pár členech, ale rovnou na celé skupině. (takže trávím dny ležením u YT, kde se sentimentální slzou v oku sleduju videa, kdy ještě byli všichni. Tedy nepočítám-li Kibuma, protože ten čubka se vypařil moc brzo.) Hangengu vrať se! T_T
Dlouho, předlouho jsem vymýšlela téma a nakonec to konečně přišlo. Včera.

Pojďme se bavit o včerejším koncertu Daniela Landy!

Prakticky to byl můj první pořádný koncert, nepočítám-li čtyři fesťáky a ty UDG v malém klubu v Ústí (moc moc lidí na moc moc malé prostoru). Jela jsem s rodičema a našima známýma. Do Prahy.
Landovy písničky, to jsou věci na kterých jsem vyrůstala, spolu s Míšou Davidem a Queen. Pamatuju si, jak vždycky když jsme se sestrou myly nádobí a taťka u toho vařil, tak jsme poslouchali jeho album 9mm a zpívali u toho. Bylo to fajn V posledních letech už u nás až tak nehrál, slyšela jsem ho leda tak od sestry vedle z pokoje (možná to je následek toho, že se zdržuju zásadně ve svém pokoji 8D), takže mě oznámení o tom, že na něj jedeme, trochu překvapilo.
Ale těšila jsem se XD

Koncert nebyl špatný. Jako, já tu asi nejsem od toho abych to posuzovala, protože od jisté doby jsou mé nároky na hudbu velmi nízko, ale sama za sebe můžu říct, že jsem si ho vcelku užila. Hezky jsem si hlasitě zazpívala (ráno jsem pak nemohla mluvit ) a poslechla nějaké nové věci, co jsem od něj neznala. Jenom mě trošku točilo to, že se tam kouřilo (po hodině strávené v Tesla aréně jsem myslela, že se z toho hnusnýho kouře pozvracím) a taky tam ještě půl hodiny po začátku neustále chodili lidi a viděla jsem pěkný houbeles. Moc lidí. Nemám ráda lidi. A taky jim to sem tam moc neladilo, no, a mrzí mě, že nezahrál třeba Andílka nebo Eurosong.
Zhruba v půlce měl takovou dlouhou vlasteneckou řeč o tom, že Češi se mají sjednotit a další věci, no, vzhledem k tomu, že moje vlastenectví je už tři roky víc než pod bodem mrazu, tak mi to moc neřeklo. Ale musím uznat, že jeho rétorické umění bylo dost dobré

Takže já jsem odcházela s dobrým pocitem.
Ale zřejmě to tak neměli všichni: "Kytarista? Ten byl úplně někde jinde. Basák to samý. Chytal se akorát bubeník. A zvukaře, toho bych rovnou zabil. A úplně nejvíc mě dostalo, když se rozladili tak, že radši začal představovat kapelu." aneb chudáci, co mají hudební sluch XD

Daniel Landa mi ukázal, že i když neumím zpívat, tak se můžu blejsknout v šoubyznysu! *v poslední době trpí depresema nad tím, že nemá na nic talent*

Stará dobrá klasika.
Sugar & Soldier Side & Lonely day & B.Y.O.B

Aishiteruuuuuu!
A tomuhle ještě není konec, jejich písničky sem budu frkat jak na běžícím páse Oproti nim se může jít j-rock a veškerá j-music vycpat, s prominutím

Kono basho ni ha takusan no kosei to kanousei hison deru...
Původně jsem sem chtěla dát novou PVku D=out, ale náhodou jsem narazila na Lištičku a jsem úplně v loji Okamžitě jsem se do Zoro zamilovala a jelikož jsem našla jednu skvělou stránku, tak jsem si už dokonce začala stahovat všechna CD A ten baskytarista Tatsuhi mi připomíná Hikarua

FMA II. je... jak to říct. První díl je překvapil, poněvadž se - podle mě - lišil od mangy víc než ten z první řady. Druhý a třetí už mi byli známější, tak uvidíme, co bude dál... Ale nelíbí se mi, že Ed (aj malej Al a Hohenhaim - pokud se tak jmenuje i v manze) nemá černě obtáhnuté vlasy, vzhledem ke zbytku těla, které obtáhnuté je, to působí divně.

Ách, Umineko, Umineko! Anime, u kterého nezbývá než dát palec nahoru. První díl byl fakt skvělý, druhý si schovávám na dovolenou
Tohle je - aspoň myslím - hudba z openingu u Sound Novely (ještě vědět, co přesně to je xD). Anime opening je pěkný, ale na tenhle nemá ^_^ Video doprovázeno FanArty z Umineka, jak jinak